Každá společnost musí řešit tyto základní ekonomické problémy:

Co vyrábět (co dělat) - jaké výrobky, které služby, v jakém množství. Každá společnost má pouze omezené zdroje. Ty může využívat, ale také nemusí.
Pokud tak činí, obvykle je ničí nebo vyčerpává.
Jakým způsobem vyrábět - tj. jakou technologií, jakým způsobem, které zdroje čerpat a které dovážet, v jaké míře. Jak tyto zdroje kombinovat z hlediska dnešních, ale i budoucích potřeb.
Pro koho vyrábět - tedy kdo bude spotřebitelem, jak rozdělit vyrobené statky mezi lidi ke spotřebě, na které trhy jsou výrobky určeny, komu jsou potřebné, kdo to vyžaduje.
Bylo by málo efektivní vyrábět z omezených zdrojů tak, aby vyrobené zboží nemělo odbyt, aby zůstávalo ležet k nepotřebě. Tím by se pouze bez užitku ničily omezené zdroje. Proto výroba musí mít konkrétní cíl, určité, předem vytypované odbytiště, předem známé skupiny obyvatelstva, které tento druh a právě v takovém množství potřebují.

Na výše zmíněné tři základní ekonomické otázky odpovídají (a také je řeší) čtyři ekonomické systémy, tedy čtyři různé organizace ekonomiky, organizace lidí ve výrobním, ale i společenském systému.

Neobnovitelné zdroje – např. zásoby černého uhlí jsou v ČR omezeny přibližně ještě pro jednu generaci, celková naleziště ropy u Hodonína tvoří asi 1 % celkové potřeby. Je tedy nutné řešit otázku, co bude společnost z omezených zdrojů používat, co z nich bude vyrábět, aby efektivně zajistila uspokojení potřeb obyvatel.